KVĚTNÁ ZAHRADA KROMĚŘÍŽ
Květná zahrada, jejíž hlavní část byla vybudována mezi léty 1665-1675, se stala vrcholným stavebním podnikem olomouckého biskupa Karla II. Lichtensteina -- Castelcorna. Mimo vlastní představy opírající se o bohaté umělecké sbírky si pro uskutečnění svých velkorysých plánů povolal dva císařské architekty Filiberta Lucheseho a Giovanni Pietro Tencallu. Vedle nich se na výzdobě zdejší zahrady podílela celá řada dalších umělců.
Květná zahrada (původně Libosad) v sobě zahrnuje přelomovou fázi vývoje evropského zahradního umění. Na jedné straně ještě stále připomíná pozdně renesanční italské a zaalpské zahrady (vila d´Este v Tivoli, vila Doria Pamphili v Římě, rezidenční zahrada v Mnichově, Hortus Palatinus v Heidelbergu, Neugebäude u Vídně a vila Angiana v Belgii), na straně druhé však již otevírá cestu francouzskému barokně klasicistnímu typu (Versailles). Jedinečnost zahrady však nespočívá pouze v této své vnitřní originální dualitě či ve vysoké umělecké a historické hodnotě, ale také v tom, že je dnes prakticky jediným představitelem obdobně komponovaného celku v Evropě.
Centrální partii Květné zahrady, která je koncipována na půdoryse protáhlého obdélníka s množstvím geometricky stříhané zeleně a doprovodných architektonických i výtvarných zastavení (okrasné partery, kašny Lví a Tritónů, Rotunda, labyrinty, vodní plochy, kuželna a Jahodové kopečky), tvoří dvě části -- květnice a štěpnice.